3.3.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/1

Zpravodaj:

Daniel MAREELS

1.1.

EHSV vítá návrhy na systém pro jednoduché, transparentní a standardizované sekuritizace (JTS sekuritizace) a na změnu obezřetnostních požadavků na úvěrové instituce a investiční podniky. Tyto návrhy spadají do širšího rámce akčního plánu pro vytváření unie kapitálových trhů  (1).

1.2.

EHSV vítá skutečnost, že návrhy týkající se sekuritizace přichází rychle a současně s akčním plánem na vytvoření unie kapitálových trhů. Nyní je třeba pracovat rychle. Musí to umožnit vytvoření významných dodatečných fondů pro bankovní financování. To je velmi důležité zejména pro malé a střední podniky a domácnosti.

1.3.

V rámci stávajícího evropského finančního systému představují bankovní půjčky v současné době 75–80 % celkového financování ekonomiky a v budoucnosti zůstanou malé a střední podniky a domácnosti na bankovním financování nepochybně závislé. Oživení trhu sekuritizací by mohlo vést k dodatečné dostupnosti úvěrů pro soukromý sektor ve výši 100 až 150 miliard EUR, což je navýšení o 1,6 % v poskytování úvěrů podnikům a domácnostem. Vzhledem k jejich velkému významu pro evropské hospodářství zdůraznil Výbor význam sekuritizace pro malé a střední podniky.

1.4.

Pokud jde o bankovní financování, EHSV se domnívá, že jde ruku v ruce s tržním financováním, které se bude dále rozvíjet v rámci unie kapitálových trhů. Obě metody financování by měly být považovány za vzájemně se doplňující, a ne za konkurenční.

1.5.

Výbor se domnívá, že prvořadým by měl nyní být holistický přístup. Při vytváření nového rámce sekuritizace by se mělo postupovat udržitelným a solidním způsobem a mělo by se usilovat o řádnou a vhodnou rovnováhu. Na všech úrovních by měly být zohledněny všechny nezbytné cíle a zájmy všech zúčastněných stran. V této souvislosti se oceňuje úsilí ve prospěch stability finančního systému, jelikož byl přijat přístup, podle nějž mají investoři jak práva, tak povinnosti.

1.6.

Oživení sekuritizace předpokládá, že nový režim bude dostatečně široký. Kritéria JTS by měla být realistická a dosažitelná pro všechny banky, a to jak velké, tak i místní a malé banky, jež působící v oblasti financování. Sekuritizace by měla být atraktivní i pro investory. V případě úspěchu by to znamenalo významný přínos pro lepší financování ekonomiky, navýšení investicí a podporu růstu. Zároveň by měla být jasně stanovena možná rizika a kdo tato rizika nese, přičemž je třeba zohlednit celý řetězec od vydavatele až po investora. Nyní jde o to, aby se neopakovaly chyby z minulosti.

1.7.

Součástí nového režimu by měly být zásady bezpečnosti, transparentnosti a prosazování práva, což posílí důvěru v nové trhy. Musí být řádně vyvinut dohled, jak v rámci ECB tak i vnitrostátních orgánů dohledu, a neměl by být opomíjen mezinárodní rozměr.

1.8.

Kvůli související složitosti a riziku Výbor vítá názor, že sekuritizace by neměla být přístupná pro malé investory a spotřebitele. EHSV se však domnívá, že stávající dobrovolný přístup nestačí, a vyzývá proto k formálnímu zákazu, který bude výslovně uveden ve znění dokumentů.

1.9.

Předpokládá se, že režim bude vyhodnocen po uplynutí 4 let. Výbor považuje za žádoucí dřívější přezkum. Obzvláště vhodné se zdá období 2 let.

1.10.

EHSV považuje za velmi důležité, aby evropští tvůrci politik měli zásadní úlohu v mezinárodních a globálních debatách týkajících se sekuritizace s cílem zabezpečit acquis a zaručit odpovídající harmonizaci na mezinárodní úrovni.

2.1.

Při nástupu do úřadu si Junckerova Komise vytyčila tři absolutní priority, jimiž jsou růst, vytváření pracovních míst a investice.

2.2.

Za tímto účelem vypracovala investiční plán pro Evropu, který se zakládá na třech oblastech:

2.3.

Svým akčním plánem na vytvoření unie kapitálových trhů ze dne 30. září 2015 hodlá Komise mobilizovat kapitál v Evropě a vytvořit jednotný kapitálový trh a do roku 2019 provést důležitou součást třetího pilíře svého investičního plánu.

2.4.

Současně s akčním plánem byly předloženy návrhy týkající se sekuritizace  (3). Jsou shrnuty v legislativním balíčku, který zahrnuje dva návrhy, jež se zabývají jednotlivými aspekty:

2.4.1.

Na jedné straně obsahuje návrh týkající se sekuritizace. Návrh nařízení obsahuje vytvoření společného reálného rámce pro sekuritizaci pro všechny účastníky trhu a identifikaci podmnožiny transakcí, která splňuje určitá kritéria způsobilosti: jednoduché, transparentní a standardizované sekuritizace neboli JTS sekuritizace  (4)  (5).

2.4.2.

Na druhé straně obsahuje návrh na změnu stávajícího regulačního rámce v oblasti kapitálových požadavků pro úvěrové instituce a investiční podniky (nařízení o kapitálových požadavcích (nařízení o kapitálových požadavcích), jehož cílem je zajistit obezřetnější zacházení citlivější vůči rizikům JTS sekuritizace (6), tak aby požadavky specifické pro JTS sekuritizace byly řádně zohledněny.

2.4.3.

První návrh se týká nejen řady ustanovení, jež se vztahují na všechny sekuritizace, ale zejména vytváří rámec pro JTS sekuritizace. Tím se poukazuje na postup, kterým je sekuritizace strukturována, a nikoliv na podkladovou úvěrovou kvalitu daných aktiv.

2.4.4.

Druhý návrh se doplňujícím způsobem týká obezřetnostního zacházení se sekuritizacemi, které lépe odrážejí specifické rysy těchto trhů. Zejména stanovuje kapitálové požadavky pro pozice v sekuritizacích a také zacházení s JTS sekuritizacemi citlivějšími vůči rizikům.

3.1.

EHSV vítá skutečnost, že návrhy týkající se sekuritizace přichází současně s akčním plánem na vytvoření unie kapitálových trhů. Nyní je třeba pracovat rychle. Evropské ekonomiky jsou ve skutečnosti do značné míry závislé na financování ze strany bank. V evropském finančním systému představují bankovní úvěry 75–80 % celkového financování ekonomiky (7). EHSV se domnívá, že bankovní a tržní financování jsou nerozlučně spjaty, a měly by být považovány za vzájemně se doplňující.

3.2.

Kromě toho zůstává také úroveň investic výrazně pod úrovní před finanční a hospodářskou krizí. Zatímco hrubý domácí produkt (HDP) a soukromá spotřeba v EU byly ve druhém čtvrtletí roku 2014 přibližně na stejné úrovni jako v roce 2007, celkové investice zaostaly přibližně o 15 % za čísly pro rok 2007 (8).

3.3.

EHSV již dříve zdůraznil význam sekuritizace, zejména pokud jde o malé a střední podniky, které jsou i nadále závislé na financování ze strany bank (9). Malé a střední podniky mají v evropské ekonomice významnou roli, protože představují více než 98 % evropských podniků a tvoří více než 67 % pracovních míst v soukromém sektoru v EU a 58 % hrubé přidané hodnoty vytvořené podniky v EU (10).

3.4.

Kromě toho je sekuritizace úvěrů pro malé a střední podniky v současnosti velmi omezená, na rozdíl od sekuritizace nemovitostí, které byly finanční krizí poznamenány pouze málo. V současné době tvoří malé a střední podniky pouze 8 % sekuritizačních trhů, oproti 58 % pro RMBS (11). Výbor je proto toho názoru, že by měl být kladen zvláštní důraz na sekuritizace vázané na malé a střední podniky v rámci strategie pro vytvoření jednotného kapitálového trhu.

3.5.

Oživení sekuritizačního trhu, a zejména segmentu malých a středních podniků, je důležité. Vytvoření udržitelného trhu pro vysoce kvalitní sekuritizace je v evropském investičním plánu uváděno jako jedna z pěti oblastí, pro které by v krátkodobém horizontu měla být přijata opatření. Pokud by se trh vrátil na předkrizové průměrné úrovně emisí a úvěrové instituce by využívaly nové emise na poskytování nových úvěrů, mohl by soukromý sektor získat dodatečné částky úvěrů v rozmezí 100 až 150 miliard EUR. To by pro firmy a domácnosti v EU představovalo navýšení úvěrů o 1,6 % (12).

3.6.

EHSV se již dříve zasazoval za oživení trhu, ačkoli za určitých podmínek. Podle názoru Výboru je nutné řádně regulovat využívání sekuritizace, abychom se vyhnuli některým chybám z minulosti v USA (13). Za účelem dosažení udržitelného sekuritizačního trhu vysoké kvality je třeba podporovat základní struktury s krátkými řetězci zprostředkovatelů s cílem přímého propojení dlužníků a střadatelů (14).

3.7.

Pro EHSV je nyní důležité zaujmout holistický přístup, pracovat udržitelným a důkladným způsobem, zohlednit všechny požadované cíle a zájmy všech zúčastněných stran a usilovat o správnou a vhodnou rovnováhu mezi nimi. Každá akce musí mít pozitivní a přínosný efekt pro financování ekonomiky (viz výše), pro finanční stabilitu a pro zájmy investorů.

3.8.

Volbu „nařízení“ pro realizaci této iniciativy považuje Výbor za dobrou volbu, pokud je cílem skutečně vytvoření jednotného trhu. Pravidla by měla být dostatečně široká a atraktivní pro investory, aby v praxi mohla být skutečně úspěšná.

3.9.

Výbor oceňuje úsilí konané ve prospěch stability finančního systému a potenciál v něm obsažený. V návrzích se stanovuje řada povinností týkajících se transparentnosti, které usnadní širší a efektivnější sdílení rizik mezi různými aktéry uvnitř i mimo finanční sektor.

3.10.

Výbor považuje tyto povinnosti týkající se transparentnosti za důležité, neboť nedostatečná transparentnost a standardizace jsou jednou z hlavních překážek rozvoje sekuritizačního trhu. Základní zásada rozlišování mezi různými kategoriemi sekuritizovaných produktů a zavedení jednoduchých, transparentních a standardizovaných produktů se tedy považují za účinný nástroj pro zvýšení důvěry investorů a pro oživení trhu.

3.11.

Požadavek na ponechání si rizika ukládá původci povinnost ponechat si minimální míru rizika v portfoliu, což Výbor považuje za vhodnou obecnou zásadu. Rovněž se poznamenává, že je třeba zabránit návratu modelů „originate to distribute“.

3.12.

Investoři mají práva i povinnosti. Odpovědnost je na straně investorů, včetně povinnosti náležité péče, kterou mají vůči sekuritizacím, do nichž investují. Jinak řečeno, pokud by byla celková odpovědnost přenesena na orgány dohledu a vlády, vzniklo by tak nežádoucí riziko morálního hazardu.

3.13.

Sekuritizační transakce a trhy mohou za určitých okolností obnášet určitá rizika, jak jasně ukázaly chyby učiněné v nedávné minulosti. Důležité je, aby se nyní v období přezkumu sekuritizačních trhů neopakovaly chyby z minulosti, což Komise výslovně uvedla ve svém investičním plánu na konci roku 2014. V novém prostředí by mělo být jasno, co se týče rizika a toho, kdo ho nese. Díky harmonizaci norem pro výkaznictví, poskytování strukturovanějších údajů a využívání standardních šablon bude možné posílit důvěru investorů a zlepšit posouzení rizik. Spolu s kvalitnějšími údaji by to mělo pomoci maximálně vynechat zapojení vnějších úvěrových ratingových agentur.

3.14.

Součástí nového režimu by měly být zásady bezpečnosti, transparentnosti a prosazování práva, což může být rovněž prospěšné pro důvěru v nové trhy. Musí být řádně vyvinut dohled a neměl by být opomíjen mezinárodní rozměr.

3.15.

Výbor rovněž vítá zásadu, že by tyto transakce a trhy byly vyhrazeny profesionálním a institucionálním investorům, bankám a dalším dlouhodobým investorům. V návrhu se uvádí, že malí investoři a spotřebitelé by k tomuto trhu neměli mít přístup. S ohledem na složitost věci a související rizika je to správný přístup, ale Výbor žádá, aby byl tento zákaz formálně součástí znění.

3.16.

Výbor si je vědom toho, že stávající návrhy jsou omezeny podporou harmonizace několika klíčových prvků sekuritizačních trhů, avšak neurčují předem další tržně orientované harmonizace procesů a postupů na těchto trzích. Veškeré snahy v této oblasti vyžadují rozsáhlou pozornost, sledování a hodnocení.

3.17.

Pokud jde o přezkum, který se předpokládá 4 roky po vstupu této iniciativy v platnost, je Výbor zastáncem zkrácení tohoto období na 2 roky s cílem maximalizovat šance na úspěch.

3.18.

Kromě toho je důležité, aby tvůrci evropských politik hráli klíčovou úlohu v mezinárodní debatě na toto téma, zejména v rámci jednání v Basileji (15) o vytvoření obezřetnostního rámce pro jednoduché, transparentní a standardizované sekuritizace za účelem zajištění dostatečné harmonizace na mezinárodní úrovni.